Majoránka - upcyklovaná a multifunkční móda pro každý den

V našem prvním dílu série rozhovorů se zakladateli jednotlivých obchodů z naší aplikace jsme se rozhodli vyzpovídat Máriu Revákovou – zakladatelku Majoránky. Mária tvoří upcyklovanou a multifunkční módu pro každý den. Její oblečení mohou zákazníci vyzkoušet a zakoupit na jejím eshopu nebo v BOHO café & store kousek od náměstí Jiřího z Poděbrad.

Proč sis vybrala Majoránku jako jméno pro svou značku?

Protože jsem Mária a doma mi říkají Majka. Jednou jsme se sestrou dělaly koláč v kuchyni a ona mi řekla: „Podej mi mouku, Majoránko.“ Mně to přišlo super a to jsem v té době neměla žádnou značku, jen mi ten název tak padnul. Takže když jsem začala dělat oblečení, tak jsem se nazvala Majoránka.

A kdy přišel ten nápad vyrábět oblečení?

Kvůli matematice mě nepřijali na gymnázium, a tak jsem měla oděvní školu jako back-up plán. Ale bavila mě angličtina, tak jsem pak šla studovat angličtinu na vysokou školu. Když ale přišlo na hledání práce, tak jsem si to rozmyslela a vrátila se k tvorbě. Víc mě to táhlo k oblečení. Už během školy, když jsem měla čas, tak jsem něco tvořila. A to jsem právě začala s upcyklováním, protože mi bylo líto používat nové látky, když jsem to ještě tolik neuměla. Na škole jsme se sice učili šít, ale když chceš vlastní modely, tak je to trochu jiné, než když šiješ ve škole. A když si člověk vymyslí vlastní nápad, tak už musí improvizovat.

Z jakých látek šiješ?

Na některé modely používám vintage látky. Ale kvůli tomu jsou některé věci jen po jednom kusu. A na upcyklovanou módu používám staré oblečení, co jsem našla doma. Některé látky ale i kupuji.

Jak se k vám dostali staré vintage látky a modely?

Moje rodiče a babička nic nevyhazují. Dodnes. Tak jsem používala to, co bylo doma. A když jsem se přestěhovala do Prahy, tak u nás v baráku v přízemí bydlela taková stará paní, se kterou jsem se skamarádila, a ona mi dávala staré věci a látky, které jsem potom přešila. Ona se toho vlastně zbavovala a já jsem to zpracovávala. Ještě doteď mám některé doma a nosím je.

Upcyklované retro šaty, které jsou vyrobené z materiálu ze 70. let.

Jak tvoříš?

Co mě napadne, tak to vytvořím. Sice nevytvářím kolekce, ale ve výsledku ta moje tvorba tak nějak dává smysl. Mám určité barvy, které se mi líbí, a třeba až později si uvědomím, že jsem vytvořila s rozestupem času modely, které do sebe zapadají. Pomalu se to rozvíjí.

Vyhledávají zákaznice upcyklované zboží?

Většinou si oblečení kupují, protože se jim to prostě líbí a nepřijde mi, že by vyloženě vyhledávali upcyklované zboží.

Je tu podpis značky, protože na košili byla červená skvrna od pera, která nešla vyprat, a tak mi to přišlo jako fajn řešení.

A co slow fashion?

Asi jen částečně. V obchodě nakupují především turisté, kteří vyhledávají spíše vintage věci. Když nakupují na e-shopu, tak to jsou většinou lidi, co mě sledují na Instagramu a ti už o slow fashion mají nějaké povědomí.

Čím je Majoránka výjimečná?

Vytvářím modely pro každodenní nošení. Právě v tom, že se Majoránka dá nosit každý všední den, vidím smysl. Aby se to oblečení využilo, v tom vidím i smysl slow fashion. Aby se ta věc nosila, aby to byl oblíbený kousek a aby to bylo pohodlné a pěkné. Mám třeba multifunkční šaty –  ty jsou sice vyrobené z viskózy, takže to není úplně přírodní materiál, ale místo pěti šatů vám stačí jedny. Nebo jsem měla kabát z recyklovaného materiálu, který byl vyroben ze zbytků látek. Bohužel stačil jen na jeden kus.

Fialovo černý zavinovací kabát vhodný na přechodné období mezi podzimem a zimou.

Co je největší překážka pro slow fashion tvorbu v České republice?

Myslím si, že lidé to pomalu začínají vyhledávat. Ale také si až moc zvykli na řetězce, protože tam je jednodušší ty věci najít a koupit. I když dříve všechno bylo slow fashion a bylo to normální. Například moje mamka si na boty spořila tři výplaty či na různé šaty a lidi si na to uměli uspořit. Nevím, jestli to dnes ještě někdo dělá. Ale i ti lidé, kteří mají vysoké platy, nenakupují slow fashion – buď o ní nevědí, nebo to tolik nevyhledávají. Je pořád jednodušší jít do obchoďáku a vědět, že v Zaře najdou svůj styl. Trochu mi přijde, že jsem začala dělat oblečení ve špatném období, když už to tolik nedává smysl a kdy je velká škála možností. Na druhou stranu se mi líbí, že každá slow fashion značka je jiná. Je skvělé, že je tady taková pestrobarevnost. Každý do toho dává kus sebe. Potom je to více zajímavé.

Šaty na 4 a více způsobů: skvělé řešení na ušetření místa v šatníku a odlehčení zavazadel během cestování.

Jak vypadá tvůj šatník?

Nedávno jsem si ho vytřídila, ale pořád je hodně plný. Mám hodně věcí, které bych nejradši vyhodila. Nenosím je, ale mám je ráda, tak je mám vedle. A pak se k nim třeba zase někdy vrátím. Když se kamarádky například něčeho zbavují, tak přijdou za mnou s tím, jestli to nechci. Tak občas z toho něco přetvořím nebo to použiji na testovací modely, pokud to má například dobrý střih. Nechci to úplně zkopírovat, ale když vidím, že třeba rukávy dobře sednou, tak si to nechám. Já jsem takový úchyl na rukávy.

Větvičky sakury jsem si vždy chtěla nechat vytetovat. Tetování ještě nemám, tak jsem si větvičky vyšila na pulovr.

Šiješ i na zakázku?

Už ne. Minulý rok jsem šila, ale rozhodla jsem se, že už nebudu. Vyčerpávalo mě to, nesoustředila jsem se pak na svoje věci. Když svou budoucnost nevidím v zakázkovém šití, tak je lepší se věnovat vlastní značce. Tak jsem si řekla stop, i když mi všichni říkali, že nebudu mít peníze. Jsem aspoň klidnější, mám lepší tvořivost a dostávám nové nápady. Naučila jsem se říkat ne.

Majoránku jsme zastihli ještě v BOHO Vintage Concept Store na Francouzské, který je však už trvale zavřený. Šperky jsou od @momo_prague_jewelry.